Vilém Flusser byl jednou ze zásadních osobností, které přispěly k uvedení „českého novomediálního obrazu“ a diskurzu do soudobého mezinárodního kontextu. Důležitou roli hrála jeho zkušenost exulanta, fakt vykořenění, ztráta „mateřského“ jazyka a ztráta identity kulturního klimatu předválečné Prahy. „Flusserovskou stopu“ zaznamenáme od 80. let v celé Evropě a specifickou formu reflexe najdeme v Evropě střední (například v Maďarsku, v Polsku, Slovensku), kde jeho texty a myšlenky rezonovaly s novou geopolitickou a sociální situací. Jak dnes číst a interpretovat proteovský odkaz „komunikologie“ v podobě spleti přesahů mezi vyprávěním, literaturou, filosofií a teoriemi komunikace? Vydávání jeho souborných spisů v němčině zůstalo nedokončeno a rukopisy o podmíněnosti svobody, aparátech, paradigmatech techniky, společnosti a umění jsou zpracovávány v archivu. Flusserovy „obrazy“ v Čechách byly nadšeně přijímány, aby se postupně „domestifikovaly“ a redukovaly na několik tezí o kódech, technoobrazech, elektronických médiích a digitální fotografii. Je ve Flusserových textech v roce 2017 ještě stále co objevovat, na co navazovat, nebo jde hlavně o témata akademického výzkumu a bádání v archivech?
Potvrzení účastníci:
PhDr. Milena Slavická, je historička umění, kurátorka a spisovatelka. Dějiny umění a historii absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté pracovala v Národní galerii. V letech 1990–1996 působila jako šéfredaktorka časopisu Výtvarné umění. Od roku 1999 přednáší na Akademii výtvarných umění. Jako spisovatelka debutovala v roce 2010 knihou Povídky jamrtálské. Společně s překladatelem a filosofem Jiřím Fialou v roce 1996 připravila a vydala publikaci „Vilém Flusser – Moc obrazu, Výbor filosofických textů z 80. a 90. let“ v edici časopisu Výtvarné umění.
Mgr. Kamil Nábělek je teoretik, historik umění a kurátor, vyučuje na katedře dějin výtvarného umění a architektury TU v Liberci. Vilému Flusserovi se věnuje ve své disertační práci.
Mgr. Miloš Vojtěchovský je kurátor, publicista, praktik, historik a teoretik umění. Působí v Centru audiovizuálních studií FAMU. Spoluorganizátor a spoluautor „flusserovského“ symposia „Předpoklady budoucnosti“ v Goethe Institutu v roce 2001.
